EXPEDITION ALL AFRICA  2012


1. expedice

První polovinu mé  1. expedice jsem jel s kamarádem Martinem, který měl dostatek odvahy a času. Jeli jsme ze Špindlerova Mlýna na Gibraltar a pokračovali přes Maroko, Západní Saharu, Mauretánii, Mali, Burkinu Faso, Benin přes Togo do Ghany. Poté ho vystřídala má dcera Alexandra a pokračovala se mnou přes Pobřeží Slonoviny, Guineu, Senegal, Mauretánii, Západní Saharu a Maroko domů.

V roce 2012  jsme měli téměř nové auto a před sebou 27.000 km trasy, kterou jsem pečlivě naplánoval a téměř do puntíku realizoval. Byla to vlastně jedna z nejhezčích expedic, protože všechno bylo ryze nové a vzrušující, každý krok i kilometr byl velkým překvapením a velkou neznámou. Dosud jsem s tímto typem cestování neměl zkušenosti.  V Maroku jsme procestovali většinu míst UNESCO a současně zažili první závažný konflikt pošahaných úředníků, kteří nám vyřízli nožem do kapoty díru, aby odstranili mapu jejich sousedů. 
V Mauretánii jsme viděli tisíce mrtvých zvířat v různém stavu rozkladu, která zhynula v důsledku dlouhodobého sucha. Do Mali jsme vstoupili nelegálně, aniž bychom to tušili. Vízum jsme měli, takže jsme vstup legalizovali v nějaké chýši později. Do Timbuktu jsme se nedostali, bránily nám v cestě tanky, ale největší mešitu z nepálených cihel na světě, hřbitov ve skalách nebo útesy Bandiagara jsme zvládli.

Zažili jsme si i strašidelné pronásledování nebo nám za 20 USD voják zachránil život. V Burkině Faso se nás poprvé snažil někdo přepadnout a nafingoval na nás podezřelou dopravní nehodu, byli jsme obviněni ze střelby, byť zbraně nevlastníme a nevozíme nebo jsme ujeli 1500 km kvůli jedné tisíc let staré zdi v Loropéni. Raději jsme ze země zmizeli dřív než by bylo pozdě. Do Ghanské školy, kterou provozuje organizace HUMANITAS AFRIKA  jsme ale v pořádku dovezli 200 kg nákladu z Prahy. V Pobřeží Slonoviny se nám podařilo, díky neprostupnému terénu, za 3 dny ujet úsek dlouhý pouhých 48 km! a bez ztráty kytičky jsme ustáli napadení šílenců v Senegalu. Co do barev, lidí, starých Senegalských koloniálních měst a rozmanitosti přírody však tento incident pošramocenou senegalskou reputaci napravil. No a o velmi zvláštních vesničanech, kteří žijí v Togu, jsou úplně zdrogovaní a nosí rohy, to je na delší vyprávění. bych mohl povídat další hodinu.  

místa která jsme navštívili

členové expedice

Alexandr Bílek

Alexandra Bílková

Martin Matějíček

fotografie nejsou řazeny chronologicky, protože ten systém si dělá co chce